Největší sranda je, že ještě teď nevim co na dalších řádcích bude.

Řeklo se optimismus. Ale jako většina slov, i toto slovo ztratilo v této době svůj význam. Shrneme si to teda od začátku. V pravěku byl optimismusže se dožily dalšího dne. Ve středověku že měly co na sebe. V 19. století že mají kde bydlet. Při 2.světové válce se to opět vrátilo k pravěku. A teď? Prudce stoupla namyšlenost některých lidí a ješitnost těch, co mají něco víc.
Optimismus má být synonymum slovu radost. Avšak, když najdu na zemi 20 Kč (i když, co je dneska dvacka) budu mít radost, ale to ze mě nedělá optimistu.
Jelikož už táhne na sobotu, bude to dneska krátké vyprávění děti. Usíná se mi dost těžko. Mám kluka na táboře jako instruktora. 3 tejdny ho neuvidím. Ozve se jednou za 2 dny. V tudle chvíli může být člověk opravdu jenom optimista, protože řasenky jsou drahé a brečet do polštáře je stejně na nic.
Bye Ká.
trošku pesimisticky napsáno, koukej bez něj to přežiješ, máš voplnost vyraž s kámoškama a kašli na něj :) on se ozve